Čím dál častěji uvolňuji prostor. Nenabírám a nekupuju milion zbytečností. Hlídám si materiály a šetřím si na kousky, které ukojí mou marnivost a parádivost, a přitom tu se mnou budou ještě řadu dlouhých let.
V poslední době jsem si osvojila 5 zvyků, které mi pomáhají třídit kvalitu od kvantity.
1.) Nejdříve vypotřebuju
Kolik máte na vaně sprchových gelů a šamponů? V dnešní době není problém dokupovat si neustále další – vše je tak dostupné, za pár korun, neustále se na nás valí nové limitované kolekce, které potřebujeme vyzkoušet (a syslit pro případ, že by se vážně přestaly vyrábět). S chemickou konzervací přicházejí i dlouhé expirační doby, takže nám to doma může ležet dlouhá léta bez povšimnutí.
U přírodní kosmetiky, která (zaplaťpánbu) tak dlouho po otevření nevydrží, se už dlouho řídím heslem, že jednu lahvičku nejdříve vypotřebuju, abych si vůbec další koupila. I tak se mi doma hromadilo nesmyslné množství kosmetiky, které čekalo na to, až přijde její doba.
Znáte takové ty stojánky na řasenky? Kolik řasenek se tam vejde? Jedna řasenka skoro nic nestojí, ale dohromady je v tom spousta peněz, s většinou z nich nejsme spokojené, nepoužíváme je a po létech je vyschlé vyhazujeme. Na jaře jsem se tak rozhodla nepřibírat na testování žádné nové značky, jakkoli jde o věci lákavé, dokud nevypotřebuji zásoby. Jak vypadá situace na podzim.
Že jsou to počty vysoké? Jsou. Jakmile začneme počítat, dostaneme se k číslům, která nás samotné překvapí. Přitom u přírodní kosmetiky platí, že stačí maličko, je vysoce koncentrovaná a spotřebovává se pomaleji, než její konvenční verze.
2.) Maximalizuju minimalismus
Snižovat spotřebu lze samozřejmě i multifunkčností mnoha výrobků. Zvláště olejové balzámy lze používat na mnoho způsobů!
3.) Hlídám materiál
Naučila jsem se koukat po materiálech a složení. Elektronický kartáček nahradila přírodním kartáčkem s bambusovými štětinkami, jednorázové utěrky za bambusové utěrky, které mají ještě lepší savost a přitom se dají opakovaně prát a vydrží tak až 1700 použití.
Na materiál koukám ale hlavně v případě oblečení a po syntetice sahám jen tenhdy, když není alternativa. Například u tenkých silonek. Nabídka krásných věcí z přírodních materiálů se však každým rokem rozšiřuje a není tak potřeba dělat moc kompromisů.
4.) Šetřím si
Ano, přírodní materiály jsou dražší. I přírodní kosmetika musí nutně být. Otázka není proč je to tak DRAHÉ, nýbrž proč je konvenční kosmetika tak LEVNÁ.
Už dávno nekupuju to nejlevnější. Raději toho koupím méně. I tak se ale zákonitě stává – a mám to hlavně u oblečení než kosmetiky – že je na mě cena daleko vyšší, než bych chtěla.
Já vím, že dneska chceme všechno a hned. Instagram nám neustále servíruje něco, co potřebujeme. Často odolávám dlouho, ale pokud to splňuje všechna má kritéria (materiál, nositelnost, jak dlouho to vydrží, s čím to zkombinuji a hlavně zda to opravdu potřebuju), začnu si na to šetřit a přemýšlím o tom jako o investici.
Nemám to hned, ale pokud je to nadčasové, není kam pospíchat. Z módy to nevyjde.
Rady na šetření rozdávat nemůžu, ale většinou to beru nejméně bolavou cestou – odepřu si jen to, bez čeho dokážu žít (aniž bych trpěla) a vše ušetřené dávám pravidelně stranou.
5.) Postupuju postupně
Každý krok a každá maličkost se počítá. Není nic ekologického na tom vše přes noc vyházet a zběsile dokoupit přírodní variantu. Ke všemu si musíme dojít postupně, dozrát k danému rozhodnutí. Mně tyhle věci vysloveně dělají dobře na duši, ale nemám ráda extrémismus, přehnanou péči a poučování. Všechno, pro co jsem se rozhodla, se dělo v tichosti mých myšlenek. Nesnažím se za každou cenu změnit celý svůj dosavadní životní styl, protože pak to stejně nevydržím a jak ujedu jednou, omluvím si to i podruhé, ale snažím se neustále přidávat do svého života maličkosti, které mi přijdou zodpovědnější a smysluplnější.