Milovat kašmír je jednoduché. Poznat kvalitní kašmír, do kterého se vyplatí investovat, je už náročné. Se Zuzanou Melicharovou, zakladatelkou značky JustLove, se potkáváme při focení její nové kolekce kašmírových svetrů. Zajímá mě její cesta do Mongolska, kam vyrazila, aby pochopila celý byznys s kašmírem a našla si výrobce přímo u zdroje. Bavily jsme se o tom, jak žijí pastevci, kteří se o kozy starají a jak poznat kvalitní kašmírové vlákno.
„Vydala jsem se sama do Mongolska, kde jsem měla to štěstí, že jsem navštívila pastevce, viděla, jak žijí v jurtách, jak se o kozy starají, jak prodávají surový kašmír zpracovatelům, a ti pak z něho spletou vlákno, ze kterého se už dá vyrobit kašmírový svetr. Chtěla jsem prolomit neprůhlednost oděvního průmyslu a prokopat si cestu z výroby až k zákazníkovi sama.“
Co mě zahřeje víc: huňatý vlněný svetr nebo jemný kašmírový?
Vždycky je to o kvalitě. Přírodní vlákna mají různý průměr, který se měří v tzv. mikronech. Čím tenčí vlákno, tím kvalitnější materiál. Vysoce kvalitní kašmírová vlákna kategorie I. mají průměr 14-15,5 mikronů, standardní vlna má kolem 30 mikronů, tedy skoro dvakrát tolik. Pro zajímavost, lidský vlas má zhruba 50 mikronů. Prakticky to všechno znamená, že potřebujete menší množství kvalitního vlákna, aby vás zahřálo. V porovnání klasický vlněný svetr a kašmírový svetr bych s ohledem na výhřevnost volila ten kašmírový. Pokud bychom se ale bavili o svetru z merino vlny, pak už je to s kašmírem srovnatelné. Ale vždy je nutné skutečně vědět, že kupujete tu správnou kvalitu, ne jen „nějaký“ kašmírový nebo merino svetr.
Může běžný zákazník poznat kvalitu kašmíru už pouhým dotekem?
Výše zmíněná kategorie I. je tak jemná, že ji i relativně nezkušený zákazník pozná. Navíc tomu odpovídá i cena, který se může v případě vlákna o průměru 14 mirkonů vyšplhat i třeba na 100 tisíc za jeden svetr. Rozdíl mezi kategorií I. a II. je poměrně malý, takže tam se to poznává obtížně. Cena by se ale měla lišit. Poslední kategorie III., v rámci které má kašmírové vlákno hrubost podobnou vlně (cca 30 mikronů), je opět poměrně dobře rozpoznatelná. Prostě to není ta úžasná měkkost, jakou od kašmíru podvědomě očekáváte. Každopádně, v oděvním průmyslu se dělají různé triky, aby zákazník kvalitu nepoznal a zaplatil za něco, co třeba ani není čistý kašmír nebo je, ale horší kvality. Typické je třeba nadměrné praní ve výrobě, které i vlněné vlákno změkčí, a to pak dělá dojem vyšší kvality, protože si automaticky spojujeme něco hebkého s něčím příjemným, co je pravděpodobně i kvalitní.
Jak se na kvalitě kašmírového vlákna projeví barvení příze?
Kašmírové vlákno je extrémně jemný a citlivý materiál, takže proces barvení je pro něj velkou zátěží. Já osobně preferuji organické barvy kašmíru, protože jsou krásné a vlákna zůstanou kvalitní – neprocházejí chemickým procesem barvení. Trh si však žádá barvy, takže je přirozené, že se kašmír nabízí v tísici různých odstínů. Možná jedno jednoduché pravidlo: čím tmavší je barva svetru, tím více se vlákno namáhalo, což se podepíše na kvalitě. Vždy je ale zásadní s jakou kvalitou se začíná na začátku celého výrobního procesu. Pokud je kvalita dobrá, pak i po barvení zůstává vlákno dostatečně kvalitní na to, aby vám dlouho vydrželo.
Za kašmírem jste vyrazila do Mongolska. Viděla jste celý proces vyčesávání koz a zpracování materiálu?
Ano, byl to můj cíl. Po dlouhých měsících podnikání jsem byla tak frustrovaná z toho, že moje výroba v Portugalsku se nijak neposouvá a mně docházejí finanční prostředky, že jsem si v hlavě dala jediný cíl. Najít kašmírskou kozu a pochopit, jak celý průmysl s kašmírem funguje.
Tak jsem se sbalila a vydala se sama do Mongolska, kde jsem měla to štěstí, že jsem navštívila pastevce, viděla, jak žijí v jurtách, jak se o kozy starají, jak prodávají surový kašmír zpracovatelům, a ti pak z něho spletou vlákno, ze kterého se už dá vyrobit kašmírový svetr. Chtěla jsem prolomit neprůhlednost oděvního průmyslu a prokopat si cestu z výroby až k zákazníkovi sama.
Podle čeho jste manufakturu v Mongolsku vybírala?
V Mongolsku jsem obešla téměř 20 výrobců kašmírových produktů. Chtěla jsem vždy vidět výrobu, především podmínky, v jakých tam lidé pracují, dále mě zajímaly výrobní kapacity, rychlost dodání, samozřejmě cena a také zda jsou schopni vyrobit výrobky přesně dle našich designů.
V Čechách podobná manufaktura neexistuje, a to jednak vzhledem k historii (ovčí vlna se zde historicky zpracovávala, kašmírská koza není našemu podnebí přizpůsobena), a jednak vzhledem ke globálnímu charakteru oděvního průmyslu, kdy veškerou výrobu přebírá Čína, Bangladéš, Indie nebo třeba Turecko. Bohužel.
Má smysl investovat do svetru s pouhou příměsí kašmíru? Kolik procent kašmíru už mě zahřeje?
Já osobně jsem zastánce čistých materiálů, tedy 100% materiálů, a to z jednoho prostého důvodu. Čisté materiály se jednoduše recyklují, což je důležité pro po-spotřební fázi. Bavlněné tričko s příměsí elastanu se mnohem hůře recykluje než to z čisté bavlny. V případě kašmíru navíc hraje roli také cena materiálu. Na jeden svetr se musí vyčesat 3-5 koz, proto je tak vzácný.
Mísit kašmír se syntetickými materiály je podle mě obrovské plýtvání, přitom se to často děje. Typické jsou svetry z akrylu nebo polyamidu, do kterých se přidá vlna nebo třeba 5 % kašmíru. To z mého pohledu nedává smysl žádný. Procentuální podíl kašmíru vám navíc nezaručí jeho kvalitu, a tím pádem nedokážete odhadnout, zda vás skutečně zahřeje. Opět bych tedy šla cestou 100 % přírodního vlákna a značky, které důvěřuji. A je jedno, jestli to bude 100% vlněný svetr nebo 100% kašmírový. Každý si může zvolit podle toho, co mu vyhovuje, a jaký má rozpočet.
Jak se o svůj kašmírový šatník staráte?
Jak už jsem řekla výše, kašmír je delikátní materiál a vyžaduje speciální péči. Nemusí se ale jednat o nic složitého. Prvním pravidlem je prát ho co nejméně. Já osobně „peru“ svoje svetry tak, že je vyvěsím do koupelny, když si dávám sprchu. Pára je krásně „refreshne“.
Podobně funguje steamer, který je pro kašmír vhodnější než žehlička. Jednou za sezónu je pak odevzdám do rukou profesionálů a nechám je vyčistit v čistírně. Praní doma v ruce je určitě také možné, ale je třeba dodržovat několik pravidel (voda do 20 stupňů, šetrné mýdlo, neždímat, nevěšet, ale sušit na vodorovné ploše atd.). A musí se počítat tím, že kašmír praním měkne.
Lze věci z kašmíru nosit i v létě?
Určitě. To je krása přírodních materiálů, že dýchají a mají samočistící funkci. Kašmír vás v zimě zahřeje a v létě ochladí. Je jasné, že v létě nebudete nosit huňatý kašmírový svetr, ale lehké svetříky nebo cardigany. V Mongolsku mě naučili, že z kašmíru se dá uplést v podstatě cokoli. Cool jsou třeba bralettky, biker shorts nebo třeba večerní šaty s odhalenými zády. Mým snem je oblékat české ženy do kašmíru po celý rok. Taková kombinace kašmírového topu a hedvábných kalhot je třeba na teplý letní večer úplně ideální.
„V oděvním průmyslu se dělají různé triky, aby zákazník kvalitu nepoznal a zaplatil za něco, co třeba ani není čistý kašmír nebo je, ale horší kvality. Typické je třeba nadměrné praní ve výrobě, které i vlněné vlákno změkčí, a to pak dělá dojem vyšší kvality, protože si automaticky spojujeme něco hebkého s něčím příjemným, co je pravděpodobně i kvalitní.“
Zuzana Melicharová
zakladatelka JustLove
Láska k módě ji provázela odjakživa, ale až v roce 2021 se rozhodla pro splnění svého snu a vydala se do Mongolska za kašmírskou kozou. Ve stejném roce založila JUSTLOVE na principech transparentnosti, protože by měl zákazník vždy vědět, odkud pochází oblečení, které nosí. Kromě kašmíru miluje ještě čisté hedvábí, které má rovněž v nabídce. O tom ale zase až příště.
Pojem udržitelná móda budí vášně. Někdo věří v label „sustainable“ na visačce, někdo razí heslo, že skutečně udržitelný je jen ten kousek, který jsme nekoupili (resp. který ani nevznikl). Jedno je však jisté: rychlá móda je projevem naší konzumní společnosti a ročně vyprodukuje miliony tun textilního odpadu, který sebou nese řadu závažných ekologických problémů. Oblečení NENÍ nedostatkové zboží. Kde začíná udržitelný šatník a kde končí naše marnivost?