Pokud jste někdy studovali pojem udržitelné módy, museli jste se setkat se jménem Kamily Boudové. Autorka několika knih, zakladatelka SLOU Days a Češka žijící dlouhodobě v Paříži, byla jednou z prvních, kdo do Česka pojem “udržitelná móda” přinesl. Dnes působí hlavně na mezinárodní scéně a pomáhá Pařížankám s detoxem šatníku.
Byla jsi jednou z prvních, kteří u nás začali mluvit o udržitelné módě a média ti naslouchala. V roce 2015 si mě svými myšlenkami hluboce ovlivnila. Cítíš nějaký vlastní posun od té doby?
Určitě! Prošla jsem za těch 7 let dlouhou cestu osobního rozvoje, mateřství a rozchod s otcem mé dcery. Ono to s módou ani s mou prací zdánlivě nesouvisí, ale opak je pravdou. Našla jsem nepoznané úrovně reberespektu, svobody a sebevědomí, díky kterým kurátoruji o to krásnější a kvalitnější šatník i život.
Kam se za ta léta podle tebe posunula udržitelná móda?
Rozšířila se! Víc značek a služeb. Větší povědomí, nové dokumenty, více článků i přímo médií věnovaných udržitelné módě.
Tím oborem stále žiješ. Pozoruješ už nějaké pozitivní změny v módním byznyse (například snížení textilního odpadu, zvýšení povědomí o lokální produkt, zlepšení pracovních podmínek…), nebo jde stále jen o sliby do budoucnosti?
Ona si situace nejen nestabilizuje, ale stále se horší, pokud se konvenční módy týče. Po rychlé módě přišla teď ULTRA rychlá móda. Objem vyrobeného oblečení stále stoupá. Mezi lety 2000 a 2015 se zdvojnásobil! Pro mě nepředstavitelný objem oblečení, které zaplavuje trh a někdy nikdy nenošené zases zaplavuje planetu od pouští po oceány jako textilní odpad. Byla jsem v červnu na Fashion Summitu v Kodani a měla jsem pocit, že za 8 let, co jsem vynechala, se nezměnilo skoro nic. Protože kdyby to tak bylo, tak bychom nemuseli pořádat fashion summity.
Založila jsi Slou days – známý festival pomalé módy. Ten teď opouštíš. Proč?
Protože jsem si za ty roky, kdy učím udržitelnou módu v Paříži a pořádám SLOU DAYS uvědomila, že ten článek, který nám chybí pro vyřešení problému, jsme my. Jsou to naše dysfunkční naučená přesvědčení o módě, která nás nutí pořád nakupovat blbosti, mít narvané skříně a dál zažívat pocit, že nemáme co na sebe a huntovat u toho planetu a trápit lidi…
Uvědomila jsem si, že ten systém, který měl být jakoby vymyšlený ku prospěchu západní společnosti na úkor rozvojových zemí s levnou pracovní silou, nedává smysl ani pro nás. Že se to celé úplně zvrhlo a zvrátilo a to, co nám má sloužit, se stalo naším pánem. Černou dírou pro naše finance, zdroj frustrace ze spousty krámů a druhým nejšpinavějším průmyslem na světě.
Módní systém, tak, jak je nastaven dnes, postrádá jakýkoliv smysl. A odpověď je v revoluci hodnot. V přenastavení toho, jak módu vnímáme. Potřebujeme nové ikony, nové modely, které nám ukáží jinou cestu, jiný přístup k módě. Potřebujeme začít uznávat nové hodnoty a někdo to musí říct nahlas a ukázat novou cestu. A já jsem jí prošla a rozhodla jsem se jí sdílet dál. Sepsala jsem principy nového přístupu k módě, nákupům i nám samotným, který je smysluplný, Říkám tomu SLOU STYLE a učím ho v online programu a v Paříže naživo před skříněmi mých klientek.
Představ nám Slou Style. Co všechno se tam naučím?
SLOU STYLE je šestiměsíční online program, kde učím ženy, jak si vytvořit smysluplný šatník. Šatník, který jim ušetří peníze, čas i energii, který je podpoří v jakékoliv náladě a pro jakoukoliv příležitost a s časem bude stoupat na kvalitě, ne v kvantitě, jak tomu většinou je.
Viděla jsem ve své praxi s klientami, že rady stylistek z internetu nefungují. Ne každému vyhovuje mít kapsulový šatník. Ne všem sluší černá. Džíny a bílá košile nejsou pro každou ženu. A ve finále náš šatník není o módě, ale o tom, jak se my samy cítíme. Proto v prvních dvou měsících ukazuji ženám, jak jinak přistoupit k oblečení i k sobě samotným. Mé klientky se mnou sdílely, že díky SLOU STYLE našly sebevědomí. Nekoupily si ho v nových hadříkách potisklých logy. Našly opravdový pocit sebehodnoty uvnitř sebe. A na tomto základu potom ukazuji ženám, jak si postavit šatník podle vlastních potřeb a stylu a ne nakupovat podle vnějších vlivů a očekávání našeho okolí. Ve SLOU STYLE se naučíte, jak mít vždy co na sebe a módu si opravdu užívat bez nákupů.
Žiješ dlouhodobě v Paříži, v hlavním městě módy, ale sama propaguješ pomalou módu. Jak to jde dohromady?
Docela skvěle. Kromě mé kariéry profesorky na vysokých školách, kterou po osmi letech omezuji a možná i výhledově také opustím, jsem začala třídit šatníky Pařížankám. Je tu samozřejmě spousta stylistek a osobních nákupčích, ale ženy, s kterými se setkávám, hledají něco smysluplného. Chtějí najít sebe, svůj styl a vystavět ten zmíněný smysluplný šatník, který jim bude opravdu sloužit. Nebo mají jednoduše spoustu věcí, mají i co na sebe, ale cítí se zadušené nepřeberným množstvím věcí a potřebují pomoct zbavit se věcí a přestat nakupovat. Pár hodin se mnou a jsou vyléčené. Já se potom starám i o to, aby se jejich nechtěné oblečení vrátilo do cyklu a lokálně se prodalo. Jednám také s firmou, která ve Francii recykluje staré oblečení na nový textil a z něj dělá opět oděvy pro francouzský trh. To je můj sen. Že si náš čurbes zpracujeme lokálně a nebudeme s ním páchat další problémy v rozvojových zemích.
Kdybys měla vybrat 3 nejlepší second handy nebo concept story v Paříži, které by to byly?
Skříně mých klientek! To by byl ten první, ze kterého teď samozřejmě sama hodně čerpám. Potom mám ráda Bis Boutique solidaire, kde jsem nedávno ulovila vlněnou bundičku od Jean Paul Gaultier za 40 euro! Mají ve městě tři pobočky. Pokud sem vyrazíte, určitě zajděte. A potom ráda chodím do sedmého patra v Printemps, kde jsou luxusní vintage kousky. Baví mě sahat na ty materiály, koukat se na stará loga na oblečení a užívat si klid v sedmém patře obchodního domu v centru města.
Co ti aktuálně dělá největší radost?
Můj vnitřní posun. Pořád to, čím jsme začaly. Můj vlastní osobní růst. Těší mě, že situace, ve kterých bych v minulosti byla ve stresu, dnes prožívám s klidem a s důvěrou, že vše je v pořádku. Nepřichází to samo. Stále investuji do terapií a hodně času věnuji meditacím a práci na sobě a mám největší radost z toho, že to má výsledky. Že jsem lepší maminka, silnější žena, odvážnější podnikatelka.
