Adéla Elbel: Žila jsem pro druhé a myslela si, oni budou na oplátku žít i pro mě. Jenže takhle svět nefunguje.

Adéla Elbel: Žila jsem pro druhé a myslela si, oni budou na oplátku žít i pro mě. Jenže takhle svět nefunguje.

Adéla Elbel je žena činu. Překopala celý svůj život. Odstartovala svou vlastní talk show. Vyrazila na stokilometrový špacír, pořídila si štěně a v létě se bude vdávat. Stačilo jí na to pár let. Co začala dělat jinak?

Za těch pár let, co se známe, sis od základů postavila zcela nový život: v novém městě, s novým mužem i prací. Co děláš jinak?

Nevím. Asi už o trochu lépe chápu, co chci a co ne a dokážu si za tím jít. Dřív jsem byla saturátorka potřeb jiných. Žila jsem primárně pro druhé a myslela si, oni budou na oplátku žít i pro mě. Jenže takhle svět nefunguje. Musela jsem tedy své nastavení od základu překopat. Začala jsem se o sebe víc starat. Mé potřeby dostaly prioritu. Nestala jsem se sobcem, jen jsem pro sebe začala být důležitá, protože bez toho není nic. Proměnila jsem se. A tím se proměnilo i mé okolí. Vlastně všechno.

Vzpomeneš si na moment, kdy sis řekla, že takhle už dál žít nechceš?

Ano. Byl jeden moment, který rozhodl o tom, že jsem si konečně dokázala přiznat, že to, co žiju je špatně a začala uvažovat o rozvodu. Ta pověstná poslední kapka do mého poháru sebeklamu. Byla jsem s dcerami u kamarádky, a když přišel domů její muž, chovali se k sobě velmi mile a láskyplně.

Letmý dotek, pohlazení, vlídné slovo. Všimla jsem si, jak se na ně moje děti užasle dívají, protože nic takového z domu neznali. Bodlo mě u srdce a řekla jsem si, že stačilo. Že jim víc než rozvod ublíží, když v tom setrvám a náš domácí chladný normál se stane normou k jejich budoucím vztahům. 

Uměla sis v tu dobu představit, že se za pár let budeš vdávat a vytvoříš si domov podle sebe?

Ve zraněné mysli rozhodně ne, ale někde ve skrytu duše ano. Já vždy toužila vytvořit funkční rodinu. Neměla jsem ji v dětství a tak jsem ji chtěla vybudovat v dospělosti. Každý potřebuje mít v životě přístav, kde může zakotvit. Kdo ho získal jako malý, tak se může v dospělosti rozhlížet po jiných věcech. Já vždy toužila po někom, kdo bude chtít se mnou vytvořit harmonický prostor plný důvěry. Ale je pravda, že během nepěkného rozvodu bych každému přísahala, že tohle už nikdy nepotřebuju zažít. Jenže, ono nejde o ten status jako o to, s kým ho žijete.

Letos ti vyšla knížka Santiago, má lásko, kterou si napsala se svým nastávajícím. Byla pouť do Santiaga zatěžkávající zkouškou?

Náš vztah prošel několika menšími i většími zkouškami. Přece jen, jsme oba horké hlavy, zranění z minulých vztahů, takže naše traumata na sebe občas pěkně narazí. Ale mluvíme o tom a snažíme se s tím něco dělat. Chceme na sobě oba pracovat, aby se nám spolu žilo co nejlépe. Jsme idealitsté. Pouť tedy pro nás byla dalším úkolem na naší životní cestě. Ukázala nám, na čem ještě zapracovat. Bylo nám ale spolu vážně fajn. Jsme parťáci. Co víc si přát.

Před pár týdny jste si pořídili štěně. Už jste ho stačili rozmazlit?

Jé, já doufám, že úplně ne. Uvědomuju si, že co ho naučíme teď, bude dělat dalších deset, patnáct let. Máme belgického Griffonka, což je velmi milé, ale také závislé plemeno. Proto se snažím být konzistentní v tom, aby spal v pelechu a učil se být doma sám

Po covidu ses vrhla do práce plnou parou. Dokonce si spustila i vlastní talk show S Adélou. Jsi mistr improvizace, přesto: máš už v hlavě předem dané, jaká témata chceš s hosty probírat?

Ano. Můj muž mi připravuje podklady pro rozhovory. Ví už, co mě zajímá. Také si předem promyslím, co o daném hostovi chci zjistit. Pak si přečtu rešerši a vytvořím základní kostru rozhovoru. No a pak je rozhovor kombinací přípravy a improvizovaných situací, které vzniknou na místě. Ale připravená jsem ráda. Přece jen nejde o stand-up, kde jsem na pódiu sama a sama si řídím, co jak bude. V interakci je příprava velmi přínosná.

Dá se improvizace naučit a vypilovat, nebo to musí mít člověk v sobě?

Myslím, že to je skill, tedy získaná dovednost v kombinací s bystrostí. Improvizátor musí být briskní. Já se ve škole moc neučila, protože jsem měla pocit, že mě budou mít spolužáci víc rádi než v první a druhé třídě, kdy mi všechno až příliš šlo. Takže jsem se přestala učit a pak už pořádně do studijního procesu do studia na vysoké nenaskočila.

Takže jsem musela improvizovat. Umět odpovědět, i když jsem nevěděla vůbec nic. No a taky jsem si dost vymýšlela, takže jsem musela mít varianty na všechny pochybnosti.

Zvládla jsi teď Valašský špacír, tedy 101 km za 24 hodin a 3000 m převýšení. Jak ses na to připravovala?

Byl to závod, kdy musíte v kopcích ujít 100 km v limitu 24 hodin. Bylo to neskutečně těžké a nesmírně parádní. Už bych šla znovu. Trasu jsem ušla za 23:37 hodin a vím, že bych to dokázala mnohem dřív, kdybych nebyla jako teď po talkshow a trochu se vyspala. Takže se těším na příští ročník, kdy to ujdu snad do 21 hodin. Miluju výzvy sama se sebou.

Jak se o sebe – kromě běhu a chůze – pečuješ? Na co nedáš dopustit?

Miluju dobrou kosmetiku. Uvědomuju si, že věk není jen číslo a pleť má čím dál větší žízeň. Miluju českou přírodní kosmetiku Cannor. Ta funguje neuvěřitelně a po celý můj měsíční cyklus. To je také důležité, protože jsem si všimla, že pokožka má jiné potřeby v PMS a v době ovulace. Cannor ale umí jak pohodovější, tak náročnější dny. Zrovna dnes jsem si dala jejich pleťovou masku s černým uhlím, abych zlikvidovala nežádoucí toxiny. A bez jejich Nočního balzámu nejdu do postele

Jak se ve tvém už tak nabitém programu, kdy jezdíš po celé republice, plánují podobné akce či dovolené?

Musím plánovat hodně dopředu. Ale je to lepší než dřív. Dávám osobnímu životu větší přednost než v uplynulém roce, kdy jsem musela dohnat finanční ztrátu po covidové pandemii. Miluju pracovat, ale zároveň zbožňuju trávit čas v přírodě a s rodinou.

Hledám balanc a občas se mi to daří. Také s mužem často díky mým vystoupením v regionech objevujeme nová místa. Prostě zůstaneme přes noc a druhý den si uděláme výlet v okolí. Mám radost, když se dá vše kloubit.

Když máš den volna, jak ho chceš ideálně strávit?

Ideálně na prosluněném výletě. Na menším s dětmi nebo náročnějším s mužem. A večer sauna, případně masáž. Pak večeře, dvojka prosecca a spát. Jak jednoduchý a přitom dokonalý den.

Adéla Elbel: Žila jsem pro druhé a myslela si, oni budou na oplátku žít i pro mě. Jenže takhle svět nefunguje.

Foto pro Bio-mapa: Lucie Baldé, archiv značky Cannor

Facebook
Twitter
LinkedIn
Pinterest
WhatsApp
Edinburgh udržitelně: U zdroje skotské kostky a skotské whisky.
Zahraničí udržitelně
Lucie van Koten

Edinburgh udržitelně: U zdroje skotské kostky a skotské whisky.

Jestli se whisky začala dřív pálit v Irsku nebo Skotsku, na tom se historikové shodnout nedokážou. Tak či tak, pokud jste milovník whisky, bude se vám v Edinburghu líbit. Skotské metropoli však propadnete i v případě, že jste propadli kráse tartaru – tradičnímu kostkovanému vzoru, tolik typickému pro kilt (anebo pro tvorbu Vivienne Westwood). Tradiční skotskou kostku ze 100% vlny tu totiž najdete na každém rohu.

Read More »

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *